Včera večer jsem poseděl s Milošem a jeho známými Čechy, bylo to docela náročné, opět jsme byli v hospodě, kde měli točené pivo, cena 4,50 Kč za 0.3 litru.Vyskytl se tam také týpek, ze kterého se vyklubal občan NDR Michael Kloesser, který se v Saigonu živí tím, že učí karate. Měl tam sebou dva své studenty, ti ho uctívali jako velkého Senseje, hned jsme se spolu napili, já na něj že Judo, 1. dan, takže jsem pro ty dva studenty hned byl Sensej také :-D. No, upřímně, měl jsem ji jak z praku.
V poslední den v Saigonu, odpoledne letím s Milošem do Hai Phongu, kde má svou firmu na výrobu vánočních ozdob. Miloš říká, ať se připravím na pěknou kosu, že je to skoro 2000 km na sever a počasí je tam úplně jiné, než dole na jihu. Platím hotel, cena 250Kč/noc je, myslím, OK. Jdu ještě na kafe a po cestě si fotím krámky, ve kterých nabízejí přilby na motorku, jak už jsem psal, je to hodně pestré 😀 Je libo ruskou, apple-americkou, nebo Levis, nebo cokoliv jiného???
Další zážitek je galanterie, opraví a zašijí a vyšijí vám tu cokoliv, o to, že by neměl správně barevnou niť nemusíte mít strach.
-
- Šijeme šijeme šijeme
-
- Vybrat zip je důležité
-
- Barva nitě – nebojte, určitě máme tu, kterou si přejete
Hned vedle galanterie prodávají mušle, škeble a jiné potvory, nabídka je neskutečná… a hned vedle vajíčka – Mr. Tesco a jemu podobní musí blednout závistí….
-
- Nabídka mušlí je obrovská
-
- Nabídka mušlí je obrovská
-
- Nabídka mušlí je obrovská
-
- A hned vedle vajíčka
Silných aut tu přibývá, bohatí Vietnamci to rádi ukazují
-
- No comment
-
- No comment
-
- Silná auta a naproti přes ulici si klidně můžete nechat opravit píchlou duši…
V hotelu jsem každé ráno přemýšlel nad tím, jak je možné, že v centru Saigonu slyším kokrhat kohouty. Oni si ti Vietnamci své miláčky pěstují v bytech v kleci a o víkendu jim dělají na ulici hygienickou očistu… 😀
-
- Ranní mytí kohouta
-
- Ranní mytí kohouta
-
- Ranní mytí kohouta
-
- Ranní mytí kohouta
-
- Ranní mytí kohouta
-
- Ranní mytí kohouta
